Téma
Dne 26. 4. Liberecký Boveraclub uspořádal výlet po stopách Jabloneckých tramvají. V půl desáté ráno se odjíždělo od vozovny tramvají v Liberci Karosou B732 ev. č. 308, jízdné stálo 50Kč a každý účastník zájezdu dostal dobovou jízdenku. Pokračovalo se přes Jablonec n. N., kde nastoupili další cestující.
V Jablonci byl tramvajový provoz zahájen v roce 1900 (o 3 roky později než v Liberci) z Janova až do Rychnova a z Jabloneckých Pasek na Brandl. Zároveň se postavila nákladní trať vedoucí mezi Brandlem a Rýnovicemi, která se v Rýnovicích napojovala na osobní trať do Janova. Tato nákladní trať byla vybudována kvůli zjednodušení přepravy nákladů do Janova, neboť na osobní trati přes centrum Jablonce byl 60 metrů dlouhý úsek, který byl nejstrmější ve střední Evropě. Jeho sklon byl 108,5 ‰ a pro nákladní dopravu nebyl zrovna nejvhodnější.
Další zastávka výletu byla v Rychnově, kde bylo až do padesátých let v provozu překladiště nákladní tramvajové dopravy. Pokračovalo se po trati z Rychnova přes Pulečné, Kokonín a Vrkoslavice až do Jablonce.
Po cestě bylo několik zastávek, v Pulečném u výhybny, v Kokoníně u nově zřízeného památníku, kde je k vidění kus kolejnic, původní tramvajový sloupek a sloup na troleje; na horním okraji Kokonína, kde tramvaj překonávala značné převýšení v prudké zatáčce, a ve Vrkoslavicích, kde byla trojkolejná vozovna a malé překladiště uhlí. Právě na tomto místě jsou k vidění původní zbytky kolejnic vedoucí do zamčené budovy, která má nyní místo původních tří vjezdů pouze dva.
Kromě motorových a vlečných vozů sloužily v Jablonci dvě malé lokomotivy L1 a L2 pro přepravu nákladní. Zároveň Jablonec vlastnil vlečné nákladní vozíky a speciální poštovní vozy, které byly dlouho využívány. Hlavní překladiště byly v již zmíněném Rychnově, v Brandlu a na hlavním nádraží v Jablonci.
Následující zastavení výletu bylo v blízkosti Jablonecké vozovny, kde elektrická dráha přejížděla po mostě železniční trať mezi Libercem a Jabloncem, která je vedena úzkým zářezem. Pokračovalo se kolem náměstí nahoru ke kostelu přes Mšeno až do Rýnovic, kde se na osobní trať napojovala nákladní trať z Brandlu.
V Janově tramvaj končila u Sklárny, která stojí dodnes. V zatáčce před konečnou byl vybudován trojúhelník, na který přijíždějící tramvaj vždy najela a do zastávky přibližně 150 metrů zacouvala. V Janově stály na konečné dva domy, jeden z nich byla malá vozovna. Ten druhý stojí v nezměněné podobě dodnes, avšak je obestavěný plechovým plotem.
Na konečné v Janově byly tři koleje. Levá sloužila pro osobní vozy jedoucí na zastávku. Ty byly již otočené, neboť do zastávky couvaly, a tak se mohly vydat opět na cestu do Jablonce. Pravá kolej sloužila pro vozy nákladní. Nádražní budovu tedy objížděla zprava, kolem srázu. Za budovou se obě koleje spojovaly, a vedla z nich další kolej zpátky do vozovny.
Další část výletu vedla z Janova zpátky do Rýnovic, odtud se ale pokračovalo po nákladní trati na Brandl. Zde bylo další důležité překladiště. Jeho známky jsou veli dobře patrné dodnes. V dnešní době tudy projíždí tramvaj po meziměstské trati z Jablonce n. N. do Liberce.
Na začátku padesátých let 20. století byla nákladní tramvajová doprava zrušena. V roce 1959 přestaly tramvaje jezdit i mezi Jabloncem a Pasekami a o šest let později byla zrušena trať mezi Janovem a Rychnovem. Jablonecká vozovna zůstala v provozu až do roku 1969, dokud z ní byly vypravovány vozy na meziměstskou trať do Liberce. Ale i její provoz skončil. Od roku 1970 přepravu na této trati zajišťuje pouze Dopravní podnik města Liberce.
Poslední část výletu vedla přes Jablonecké náměstí, kde je k vidění památeční cedule na tramvajovou trať a na nejvyšší stoupání ve střední Evropě. Pokračovalo se do Jabloneckých Pasek, kde je nyní místo konečné vybudován kruhový objezd. Výlet byl zakončen opět v Kokoníně, v tamní hospůdce.
Na všech 120 fotek se můžete podívat ve fotogalerii.
